Poučení

Jaké poučení plyne z minulého víkendu?“ Nikdy dopředu neodjišťuj zbraň, dokud jsi nepřeskočil plot.“  Proč? Situace: sedím na zahradě u známého, pijeme pivo a klábosíme, když tu se najednou z ulice za plotem ozve šílený rámus a - sousedovic fena vlčáka tam napadla mého psa - domácího mazlíčka, naší milovanou věčně uštěkanou Agátku. Rozhodl jsem se ji zachránit - to dá rozum. Chtěl jsem si zahrát na supermana a plavným skokem přes plot se co nejrychleji dostat k zakousnutým zvířatům (totiž vlčáčici zakousnuté do mého psa). Po uchopení okraje branky plotu (výše cca 150 cm) a následném odrazu, tedy výskoku do vzduchu, jsem ke svému nemilému překvapení zjistil, že vrátka nejsou dole zaaretována a kinetickou vahou mého nárazu se dala ve svých pantech do pohybu - prostě se začala otevírat.. Ze supermana se stal rázem kaskadér a já dopadl na zem po hlavě, přes rameno a ještě jsem stihl plácnout levou rukou za sebe judisticky na zem, abych utlumil razanci pádu spodní části trupu (to všechno mi prolítlo hlavou - byl jsem fakt rychlej - škoda, že mi pak nezměřili promile :-). Uf! Ovšem hned zase Jau! Zdá se, že jsem to přežil, krvácet tedy zase jednou nebyl čas. Vyskočil jsem ze země, cizího psa jsem nakopal, zahnal a toho našeho jsme odvezli k veterináři. Teprve pak jsem jel na pohotovost já. Prý mám jen naraženej krk. Tak doufám, že se z toho naše Agátka vylíže, nevypadá to s ní, bohužel, úplně nejlíp :-( Držte palce. Proč poučení? Představil jsem si, co by se asi stalo, kdyby to bylo v akčním filmu (celuloidový akční hrdina by neohroženě s tasenou a oddjištěnou pistolí přeskočil plot, měkce jako gymnastka dopadl na zem a soustředěně zamířil...:-) Jenže v reálu je to jinak! Kdo četl "Úvahy o jízdě koňmo" od S. Leacocka, ví asi kam mířím :-)