Masters of Rock - Vizovice 12.7.2007

We were the Masters (of Rock)!  Just for one day.    Budíček: 6:30 Odjezd z Prahy: 8:00  Příjezd na místo: 13:00   Vystoupení: 15:15 – 15:55  Odjezd: 17:00 Návrat: 22:35   Najeto: 685 km  Konzumace: 12x 0,5l Coca cola,  8x energy drink, 9x 0,3 nealko pivo, 8x pivo, 1l slivovice, 1x 1,5 l balená voda, 3x bageta, 1x Bebe biscuit, 3x česneková polévka, 1x fazolová polévka, 3x smažený sýr, 6 krabiček cigaret.                                                                                                                                               Pozvání na letošní Masters bylo událostí pro celou kapelu. Samozřejmě. Těšili jsme se a byli především zvědaví, jak tam zapůbíme. Chtěli jsme si vyzkoušet náš nářez před pravověrnými rockery. Už při příjezdu do Vizovic jsme žasli. Silnici před areálem likérky lemovaly kilometry zaparkovaných aut. Přilehlé louky byly plné stanů, po silnici se valily davy černě a v kůži oděných rockerů s typickými triky s oblíbenými kapelami jako Manowar, Motorhead atd.–vždyť to určitě všichni znáte:-)                                                                                                 Organizace byla perfektní, zázemí skvělé, jen nám tu perfekci trochu zkazila ne chybička s naší nepřipravenou šatnou, ale prvotní - a to poměrně silná - neochota produkční to řešit. Ale dopadlo to dobře a bez zbytečných emocí, takže se luxusem zázemí Masters můžete obeznámit i v naší fotogalerii.                                                                                                                                            Když před námi na pódiu dohrála předcházející kapela, měli jsme trochu smíšený pocity (přloženo do češtiny: stažený půlky :-). Kluci před námi hráli typický dvojdupákový, dvojkytarový uřvaný dunivý metal a my si nebyli jistý, jak budou fanoušci reagovat na naše písničkové punk-hardrockové retro. Ale posluchači byli skvělí! De facto byli tolerantnější než „snobské“ popové a klubové publikum na Rock for People, které upřednostňovalo především známá jména (např. Wohnout vs. Mory Kante). Náš set začala skladba Alan Freed, která všem na místě připomněla, kde má rock - i ta jeho nejtvrdší část - kořeny. Následující pecky Struggle for Life, Information Overdose či Face Next Door byly přivítány pozitivně až bouřlivě. Máničky z prvních řad na mě dokonce při přehazování kytar pořvávaly: „Hraj, vole! Hraj!!!“:-) Bravurní Miki kapelu mocně podpořil svými dvojšlapkovými exhibicemi a šestistrunná basa Sheryho budila respekt minimálně vizuálně. A když jsem pak ještě uvedl Rainmakera jako píseň speciálně pro holčičí část publika a poslední skladbu Out of my Head věnovali likérce a jejím produktům :-), měli jsme to v kapse. Uf!                                                                                                                                         Super akce a rozhodně bod pro 2Wings. Byli jsme de facto ve výhodě: měli jsme roli černého koně: nikdo o nás nic nevěděl a neznal nás, takže nikdo nebyl ničím zatížen (třeba Tichou dohodou a Marionetou - moderátora jsem radši vynechal a uvedl nás sám). Tedy situace „tabula rasa“ – a to je nejlepší. Byl to prubířský kámen naší muziky a stylu. A povedlo se. We were the Masters (of rock) - just for one day :-) A fotky z Masters - viz o jeden článek. v blogu níže.