Rock for People - 6.7.2007 - Den D

V linku níže je druhá fotogalerie soukromých fotek z prvního veřejného vystoupení 2Wings na Rock for People v pátek 6. 7. 2007. Galerie profi fotek of Karla Šustera přijde v příštím týdnu v sekci Photogallery.  http://picasaweb.google.com/2Wings.cz/RockForPeople2

Rock for People - část 1.

Tak to máme úspěšně za sebou! Kromě nepříznivého počasí, bláta, skluzu harmonogramu a jiných klasických drobných lapálií, jsme ale především odehráli první skutečně veřejný set. Dokonce nás při tom viděli i nějací diváci! :-) Jim děkujeme. Byli první. Já si udělal do Hradce o den dřív - tedy ve čtvrtek 5.7.2007 - průzkumný výlet na motorce. Soukromá fotogalerie ze čtvrtka je zde:http://picasaweb.google.com/2Wings.cz/RockForPeople1

CD Overseas Pilots. Rok a půl práce za mnou. Část II.

Face Next Door –  jaro 2006 –  skladba vznikla ze základního kytarového riffu a smyček. Jde v ní o energii (můžete interpretovat i jako agresivitu – proč ne? Prostě odreagování.) Text asi musím osvětlit: je to stylizace zpěváka do určité role a na příběh je potřeba se dívat z trochu jiného úhlu. Nejsem to já Šustr – zde zpěvák - ale hrdina textu, kdo prudí toho „prcka od vedle“. Představte si situaci: někdo ožralej se do někoho naváží: „Hele, vole, já tě odněkud znám…?“ A jeho agrese se stupňuje. Chce ho vyprovokovat a uráží ho. V podstatě je to taková ta situace těsně před rvačkou. Znáte to. A o tom ta skladba je.                                                                                                                                                                                 Gentlemen´s Club - říjen 2006. Tahle psychedelická záležitost vznikla jednou po půlnoci ve značně psychedelickém stavu při sledování filmu Mondo Topless Russe Meyera. Je to skladba na jeden akord! To jsem vždycky chtěl složit! :-) Následně jsem do spleti hlasů vysamploval ještě dva další RM filmy. Je to de facto psychedelická zvuková koláž. Strašně dlouho jsem se ji bál klukům pustit, jak na ni budou v nepsychdelickém stavu reagovat. Oddaloval jsem to až těsně před natáčením, ale jejich reakce byla nadšená. V sekci video máte i dokumentární záběry z jejího natáčení. Jednoznačně tady zazářil Miki. Gradace skladby je (vedle monotónního princovského loopu) téměř výhradně na bicích! Skvělý Miki. Díky!                                                                                                                                                                              Out of my Head - březen 2007.Text a hudba vznikly současně (refrén). I´m out of my Head… prostě stav po jedné sobotní pařbě. Není víc co dodávat: opravdu je to na základě vlastního prožitku :-) Je to reefovská refrénová vyřvávačka. Při natáčení naprosto zazářil Sherry svým „tomjonesovským“ hlasem v závěrečném sboru. Má tam taky z toho důvodu sólo až přes celou kapelu.                                                                                                Pain in my Heart – duben 2007. Vznikla těsně před natáčením tak trochu z mého popudu, resp.tlaku na kapelu, abychom (po vynikajícím výsledku Information Overdose) udělali ještě alespoň jednu společnou věc. Tentokrát přinesl nějaké nápady z domova Sherry. Jedna věc byla okamžitě jasná! Navíc jsme cítili potřebu udělat „ploužák“, který v dramaturgii desky chyběl. Žádná z mých „lyrických“ skladeb totiž není klasickým ploužákem. Když už složím baladu, tak většinou do folkrocku nebo blues. Pain in my Heart je založena na rozkladech od Déčka do Céčka a refrén G, Ami. Původní nástin textu (název) byl Messenger of Love. Já přidal bridge, rozvedl refrén, udělal zpěv a text (ale trvalo mi to 2 měsíce!) a Miki instrumentální 6/8 pasáž mezi předposledním a posledním refrénem, kde mělo původně být i klasické kytarové sólo (je dokonce natočené, ale vypustili jsme ho z finální míchačky – a to jsem ho natáčel víc jak půl dne, aby mělo dobrou stavbu!). Píseň není proto tak „klasická“ – to sólo tam de facto každý čeká. Miki taky pěkně dotočil klávesové plochy. Skvělá další kapelová věc. Díky ní a Information OD je docela dobře slyšet rozdíl mezi mými a společnými skladbami. A mám z toho radost. Já nejsem kapela. Až budu chtít točit sólovou desku pod svým jménem, nebude se jmenovat jako kapela, ale jako já – to dá rozum, nu ni? :-)                                                                                                                                    Have a Cigar – při zkoušení jsme o jedné pauze dali kávu a cigárko a povídali si o muzice. Já měl už dlouho v hlavě skladbu Have a Cigar a trochu jsem kluky vyhecoval, jestli bychom ji dokázali vůbec zahrát. Není totiž úplně jednoduchá. Miki sedl, napsal schéma a pak jsme ji po kouskách dali dohromady. Vliv na to, že jsme se zabývali Floydama měl samozřejmě i aktuální koncert Rogera Waterse v Praze. Když pak byla ve studiu pauza a my si brnkali se Sherrym na akustické kytary (viz video Studio Rehearsal, kde si zkoušíme Out of my Head), dal jsem se i do bluesování havecigarovského tématu a to byl bezprostřední popud hned ji natočit – původně jen tak pro legraci a pak jsem si z té vlastní verze sami sedli na zadek. To jsme nečekali!:-) No jasně, to je Skladba s velkým S – o tom žádná. Dva týdny trvalo rozhodování, jestli na desku půjde, nebo ne. Nakonec tam je a je to super!                                                                                                                                                                               Cold Turkey. Není na CD. Cold Turkey zazněla už v XT3 na křtu EP Information Overdose jako přídavek (viz video Live at XT3). Ve studiu jsme ji natočili živě najednou a bez playbacků či úprav. Míchačka je syrová především z ambientu a overheadů od bicích – proto ten „zkušebnový“ zvuk. Je to schválně. Ukázku z ní určitě časem přidáme do Bonusů.

CD Overseas Pilots. Rok a půl práce za mnou. Část I.

Tak Cd je „venku“ a rok a půl práce za mnou…  Ježíšikriste, to byla ale fuška! (cit.: Zahradník z filmu „Adéla ještě nevečeřela“) :-)                                                                                                                                        Jak to všechno vlastně začalo. Na začátku byla/nebyla Tichá dohoda – samozřejmě. Tedy její uměle vyvolaný a propagovaný „konec“. Když kapela nehrála, alespoň jsme se Sherrym chodili jednou týdně na kulečník (střídavě V cípu, Ženské domovy – blahé paměti, Blue Point – jak to padlo a byla nálada) a kecali jsme o motorkách, gameskách a muzice, čenžovali jsme si cédéčka. A samozřejmě jsme taky nahlas uvažovali o tom, kdy uděláme něco novýho… trvalo to 5 let. Na podzim 2005 mi zavolal kámoš, že by potřebovali muziku do reklamy. Chvilku jsem se nechal ukecávat, ale nabízený honorář sliboval rozjet vlastní projekt a tak jsem nakonec nabídku přijal s tím, že to natočíme s klukama z kapely (alespoň s částí – Sherrym a Zubem). Pak nastoupil Zub s informací, že ví o novým dobrým studiu 3bees. Třídenní nahrávání mě nakoplo a já měl najednou chuť a jasno, že si potřebuju natočit desku. Desku za sebe a pro sebe. Všechny věci jsou „čerstvé“ – vznikaly v průběhu roku 2006 a 2007, žádná „šuplíkovka“. Píseň v šuplíku podle mě shnije jako zelenina nebo okorá jako chleba. To je můj názor a pocit, proto do šuplíku neskládám. Navíc mě baví „dělat“ desky, ne písničky, resp. písničky pro určitou desku. Je to jako bych psal pásmo básní pro sbírku nebo povídky pro tematicky ucelenou knihu povídek (asi vhodným příměrem by zde byl třeba Čapek a jeho Povídky z kapes či Bradburyho Marťanská kronika – sbírka svou tematickou celistvostí přináší krátkým útvarům kontext a další rozměr). K jednotlivým skladbám (chronologicky):                                                                                                                                            Jako první vznikl The Rainmaker (leden- únor 2006). Zcela nenápadně. Původně jsem si brnkal v pomalém tempu variaci na E-minor s kapodastrem na 2. pražci – takový „čundrground“ a nazpíval k tomu fistulí pěknou melodii. Původní nápad textu byl Rainman – prostě blázen, kterýmu se lidi můžou smát, ale on má svoji pravdu a nic si z nich nedělá. Postupně jsem přidával další dimenze až po pozitivní katarzi textu (nakonec mu opravdu začne k nohám padat déšť) až jsem skončil u klasické předlohy - odkazu na hru Richarda Nashe „Obchodník s deštěm“.                                                                                                                                                                           American Hot Wax (Alan Freed) (únor-březen 2006). Nepřesný překlad životopisného filmu o Alanu Freedovi mi připomněla parafráze překladu filmu World Fastest Indian (V zajetí rychlosti) o Burtu Munroovi. A bingo! měl jsem téma: Alana Freeda. Super námět na text o rokenrolu. Zajímavost 1: píseň původně vznikla jako zcela akustická (podobně jako Rainmaker), ale rokenrol je přece jen o elektrických kytarách, takže se nakonec dočkala své rockové verze. Zajímavost 2: v mezihře uprostřed  (přesně 3:30" - „Hey! ...anybody here remember Alan Freed??? “ pasáž, kde hraje pouze bicí a piano, se v auditoriu ozve i hezky česky výkřik „HOBLUJ!“ – zde můj odkaz/pocta na Oldu Říhu – díky, Oldo!). Píseň se několikrát postprodukovala a editovala kvůli optimální stavbě a délce (např. jsem vystřihl „klasické“ sólo uprostřed skladby – bylo to už moc dlouhý. Na koncertech to ale možná hrát budeme.                                                                                                                                           Struggle for Life (březen – červen 2006). Hudbu jsem udělal už v březnu - i melodii zpěvu – prostě jednoduchej a dobrej riff – to funguje vždycky, pak se zeď rozsype :-) Text mě ale napadl až u bazénu na Ibize. V tom pozitivním prostředí pod středozemním baleárským sluncem jsem měl asi protikladnou potřebu vyřešit si otázku smyslu života :-)                                                                                                                                                           Colours of War (květen 2006). Dekadence,sex, chlast a drogy. Inspirací byla jednoznačně projekce DVD Sin City. Paradoxně oproti černobílému filmu jsem viděl válečný barvy v podobě líčení ženských hrdinek (Rosario Dawson).   Deprese:                                                                                                                                                                                                                                                                                                            Přinesl jsem demáče na první schůzku s Sherrym a Mikim a oni se na ně moc netvářili. Chyba možná byla i v poslechu v Sherryho vyvoněným autě se surroundem, ekvalizérem a  subbasem, takže ztratily na razanci, nicméně pro mě byl výsledek zdrcující. Kapela mi nerozuměla! :-) Vrhl jsem se do úprav a za 14 dní jsme se sešli v parku v Parimátorské na lavičce a já jim pustil přemíchané a upravené demáče na svém MP3 přehrávači, kde hráli tak, jak jsem si je představoval já a jak jsem je smíchal. A tentokrát to zabralo. Zkoušky jsme domluvili na podzim před natáčením. První frekvence ve 3bees jsme měli v říjnu.                                                                                                                                                         Information Overdose (září 2006). Naše první (společná) věc. Na úplně první zkoušce v dubnu 2006 jsme si řekli, že než začneme „hoblovat“ moje věci, uděláme něco společně. Měl jsem nahozených několik námětů na text (Information Overdose byla téměř hotová – inspirovala mě lekce z učebnice angličtiny o informačních technologiích a měl jsem pocit, že jsem z toho všeho strašně zahlcenej a že už mi to „hlava nebere“ – to učení :-) Na zkoušce jsme si pro „naladění“ chvilku pouštěli - tehdy novinku – první CD Bloc Party a Mikimu se strašně líbil bubeník, tak se vytasil s „podobným“ stylem bubnování. Jenže Sherry přidal zemnící basovej riff a já sáhl v refrénu po osvědčených bluesových septakordech, takže jsem měli něco jako moderně vyrobenýho veterána :-) Nápad zopmalit beglajt pod sólem měl Miki. Super! (pokračování příště)