Motocyklový deník. Kapitola 10. Motosraz Pohoda Sekeřice aneb Mokrá sezóna.

Minulý víkend se konal motosraz v Praseku, kde jsem byl loni (viz MD, Kap. 4), ale protože celý víkend pršelo ani jsem nechtěl vytahovat motorku. O své zálibě v čištění zaprasenýho stroje od silničního blátíčka už jsem se taky zmiňoval v souvislosti s návštěvou loňského RfP (MD, Kap. 3).  A vůbec – nejdřív trocha meteorologie: letošní červenec je subtropicky mokrý a zapařený a na motorkářský (potažmo i festivalový) našinec tudíž nevlídný. Postihlo to i hodně motosrazů i festivalů, no uvidíme, jak se to projeví na jejich počtu v příštím roce, možná, že se zas na nějakou dobu sníží. Letošek je v tomto ohledu opravdu nesmyslně přehuštěnej různejma akcema. Debakl monstršou Happy Days je jen logickou špičkou ledovce. Kromě Kněžického Motoodpichu, Praseku a Chlumeckého Nářezu brouků na palouku (ten ale prý letos nebude) je dalším nejbližším a vyhlášeným motosrazem sekeřická Pohoda. A protože předpověď na tento víkend byla mírně optimistická (pouze prý lokální přeháňky - vyplnilo se!), rozhodl jsem se tam vyrazit. V pátek jsem ještě telefonoval s kámošem Honzou, který se o víkendu za mnou chtěl stavit autem, ale protože je taky motorkář, přemluvil jsem ho k vyjížďce a návštěvě srazu. V sobotu po obědě jsem skočil na Maraudera a vyrazil o dvě vesnice dál do Sekeřic prozkoumat před Honzovým příjezdem situaci. Koupil jsem si lupen, dostal půllitr s logem  Zlatopramene a zelenou pásku na ruku a hlavně informaci, že od 2 je vyjížďka do Dětenic, kde je pak tajnej závod a od půl 5 bude program na místě. Otočil jsem se a jel jsem domů čekat až mi dorazí návštěva. Jenže začalo pršet – ajvaj! Pak sice přestalo, ale vypadalo to, že každou chvíli může pokračovat. Honza měl zpoždění a přijel až po druhý hodině. Takovej libovej frajer na libovym Harley Sportsteru 883, r.v. 2008 – potkal jsem ho náhodou v pražské prodejně zrovna když si ho kupoval :-) Dali jsem kávu a ve 4 vyrazili do Sekeřic. Zaparkovali jsme uprostřed poloprázdného areálu – moc lidí tu nebylo, asi je odradilo nejistý počasí. Šli jsem ke stánkům dát si nealko a že počkáme na ten program. Sedli jsme si, já si koupil kofolu a zapálil cigáro a v tu chvíli se přihnala totální průtrž mračen! Viz fotky. Trvala snad jen 10 minut, ale všude se vytvořily jezera. A pak – stejně jako začala – ustala a rozsvítilo se modrý nebe a svítilo sluníčko. Začal program: předváděčka historický hasičský stříkačky z předminulýho století – ještě na ruční pohon. Stříkačka byla úžasně zrenovovaná, místní hasiči měli i historický úbory – byla to paráda (viz fotky)! Překvapilo nás, jak vysoko a daleko měl proud vody sílu a dosah. Po předvedení následovala soutěž o vyplavování kačenky ze sudu, ale protože tu byl u mě Honza jen na skok a už zase musel do Prahy, nezúčastnili jsme se. Museli jsme sraz opustit. Každopádně škoda akce: počasí odradilo asi hodně potenciálních účastníků a určitě nedotvořilo atmosféru srazu tak, jako když je tropický vedro. Vypije se navíc i o dost víc piv, když je vedro. :-) Všichni účastníci byli pravověrní a zaslouží si velký ocenění za svoji účast. My jsme se tentokrát zařadili jen mezi čumily :-) Ale příště se polepšíme :-) Nejhorší je ale to počasí. Jojo, větru dešti neporučíme – to už se ví - a letošní červenec zatím jako léto nevypadá. Ale pamatuju podobný mokrý sezóny. Zamlada jsme tomu na táborech říkávali „na piču turnus“. No, snad se to počasí už konečně vybere…