Přesměrování blogu na Facebook

Vážení! Z nedostatku času jsem přesunul blog a Motocyklový deník na Facebook.

Motocyklový deník. Kapitola 49. Dragday finals 2008, Hoškovice & Moped klan Mnichovo Hradiště.

Poslední letošní Dragday v Hoškovicích poznamenalo počasí, respektive jeho negativní předpověď. Na tradiční ploše, kde stojí stovky motorek návštěvníků, bylo tentokrát jen několik jednostopých kousků skalních vytrvalců a dobrodruhů, kterým nevadí ani jízda v dešti a jinak samá plechovka. Ale těch bylo taky poskrovnu. Prostě návštěvnost nic moc. Přitom atmosféra i realizace závodu v režii Knebl Drag Promotion byla jako vždy -  tedy na jedničku. Já na místo dorazil lehce po dvanácté, protože podle programu měly v 13 hodin začít závody. Celá  akce měla skluz, ale to nevadilo, protože asi na půl jedné dorazili do Hoškovic motorkáři z fichtl klubů Stadion. Bylo jich tu tak kolem stovky. Sledovat jejich stroje byla zábava. Našli jste mezi nimi bizarní tuning i klasiku a i motooblečení jezdců bylo na hranici srazu veteránklubu a maškarního. Víc v galerii tady. Nejvíc mě zaujal mě claim napsaný na několika nádržích i na vestě jednoho mopedisty - "I Bůh jezdí na mopedu", což je heslo michovohradišťského Moped klanu. Pro zvědavce - oficiální stránky Mopedklanu Mnichovo Hradiště najdete tady. Po půl jedné byli všichni stadioňáci vypuštěni k čestné projížďce po dragsterové závodní runway. V oblaku modrého dýmu a za bzučení jakoby kolem letěl roj včel nám pomalu zmizeli z dohledu. Potom pokračovaly kvalifikační jízdy nejrůznějších tří. Mě překvapila kategorie příchozích, kde závodilo asi čest holek na silných motorkách z celkem asi 9 přihlášených – zajímavý. Po kvalifikačních jízdách následovala pauza vyplněná kaskadérskou show, ale jméno kaskadéra jsem zapomněl. Fotky dodám. Pořadatelé – možná i  kvůli nízké návštěvnosti – poprvé za dobu, co do Hoškovic jezdím, povolili během pauzy i návštěvu depa, což jsem samozřejmě využil a mocně fotil. Fotky z depa najdete tady. A nakonec ještě k tomu počasí. Bůh rychlosti vyslyšel (asi nejen) moje prosby a celý den v Hoškovicích nepršelo. Dokonce po 14 hodině vylezlo sluníčko! Prostě nádhera! Nebylo vedro, ale nepršelo. Je fakt, že jsem tam celou dobu byl v bundě.  Fotky z celého Dragday finals jsou tady. Více informací na oficiálním webu česká dragsterové série.

Motocyklový deník. Kapitola 48. Vyjížďka motosrazu Ironbikers. Chlumec na d Cidlinou.

  S motosrazy se protrhl pytel, každý víkend jich je hned několik a člověk neví, kam dřív skočit (teda zajet :-). Samozřejmě by bylo ideální se podívat někam, kde jsem ještě nebyl, ale to zase znamená obětovat minimálně jeden den z víkendu a na prostě momentálně to nemám čas. Bohužel :-( Takže jsem se po návštěvě Praseka odhodlal alespoň na vyjížďku s Ironbikers v Chlumci, protože to mám za rohem. Loni jsem na akci byl – viz můj článek v Kapitole 30. a moc se mi tam líbilo. Fotky z loňské akce jsou tady. Letos tedy repete. Při příjezdu k areálu starých kasáren jsem potkal slušnou bandu motocyklů všeho druhu a ani mi nebylo jasný, kdo jede přímo ze srazu a kdo jen čeká jako já na samotnou vyjížďku. Ta odstartovala lehce po 12 vedená luxusní bílou limuzínou a s policejním doprovodem. Bohužel musím konstatovat, že vedla podobně jako loni přes Nový Bydžov a dále na letištěm Králíky, kde měl předváděčku opět kaskadér Pepa Sršeň jako na praseckém srazu před třemi týdny (viz galerie zde).  No, když tedy repete, tak se vším všudy, no ne? :-) Měl jsem štěstí v tom, že tentokrát byli pořadatelé na konci letiště, kde jsem zaparkoval já (hned vedle auta s bednama a zvukovou aparaturou), takže jsem dobře viděl i organizační část kaskády (Pepův příjezd, jeho sličnou blonďatou asistentku atd.). Pepa se taky snažil předvést i  na konci letištní dráhy před nima, protože počítám, že za svůj výkon od nich dostal nějaký žold. Díky tomu mám lepší fotky – víc zblízka. O tom, že to neflákal svědčí i to, že na konec udělal zadní gumu (viz fotky).  Nicméně slovo kritiky na závěr. Nejsem si jist, zda mezi srazy funguje komunikace, respektive jestli díky místní drbárně tuší, že opakují místo i program cíle vyjížďky jako sraz před nimi. Trochu nuda. Příště si dám lepší pozor na program. Pepa Sršeň byl 2x za sebou fajn, ale i to nejlepší jídlo se přejí – včetně destinace vyjížďky. Ironbikerům se letos podařilo nalákat na sraz i kameru z TV Prima a nějaký sestřih by měl běžet 14. srpna v jejich Autosalónu, nebo jak se ten jejich motoristický pořad jmenuje. Moje fotky z akce jsou zde.

Motocyklový deník. Kapitola 47. Motosraz Prasek 2010.

  O víkendu se konal letošní motosraz v Praseku za Novým Bydžovem. Chtěl jsem se ho zúčastnit a v pátek hned odpoledne ve 3 hodiny zajel nedočkavě na průzkum. Ale ouha! U vchodu jsem totiž zjistil, že hoši mají jednotný vstupný 300 Kč na celou akci – bez rozdílu jestli na 2 dny nebo na 1 a ani nebylo žádný „na čumendu“ na motorky pro rodiny s dětma – což občas bývá. Né, že bych byl skrblík nebo taková socka - za vstup na závody platím rád – viz např. Kapitola 45  – ale tohle mi prostě připadalo zbytečný. No nic, taxem se na to vykašlal, abych dal 3 kila za to, že tam budu půl hodiny fotit motorky se mi nechtělo (takových fotek už mám ostatně dost). A kapely, co tam hrály byly taky poněkud mimo můj záběr. :-) Tak jsem se jen zeptal, kdy bude vyjížďka. V sobotu jsme na ni dorazili s kámošem Martinem Skippym a počkali na policejní doprovod a zahájení. Vyjížďka nebyla příliš dlouhá – celkem 30 km – ale zase příjemná – jelo se na Bydžov, Smidary, Králíky a pak na letiště (tedy asfaltovou rundy v polích), kde předvedl známý kaskadér Pepa Sršeň svoji cca hodinovou show až si roztrhal zadní gumu. Pepa ještě povozil pár sebevražedně naložených děvčat v bikinách a v helmě a to bylo všechno. Pekelný vedro, spousta lidí tam hulila, pole vyschlý na troud – je zázrak, že to tam nechytlo od vajglu. Jinak fotky motorek jsem nakonec pořídil tam. Fotoreportáž z vyjížďky v Praseku a  kaskády Pepy Sršně na polním letišti jsou tady. 

Motocyklový deník. Kapitola 46. Týden v sedle - Out to ride & Take the Highway (D11).

  Díky červencovým svátkům jsem si taky vzal tři dny volna a měl z toho celý týden. Počasí je nemilosrdně letní, takže na motorrádfáren naprosto  ideální. V podstatě jako v Kalifornii, no ne? Kéž to vydrží až do konce srpna! Po pořádný zimě ať je pořádný léto! A protože jsem se hodlal dosytosti vyjezdit a vyblbnout, byl jsem na mašině skoro denně. Tedy vyjma středy, to bylo chladněji, takže jsem trochu popracoval. Vyjížďky jsem orientoval na středočeský kraj a okolí Poděbrad a Hradce, jako obvykle. Největší legraci jsem si ale užil ve čtvrtek, protože jsem nečekaně musel zajet na otočku do Prahy. Tam jsem to vzal po starý poděbradský, ale zpátky po D11. U Nehvizd jsem to ale chtěl zapíchnout a sjet zase na starou. Být obklopenej všema těma tirákama a šílencema v řítících se plechovkách je fakt adrenalinovej horor. Při představě, že by vám to ujelo…. No radši ani nepředstavovat. Je fuk, kolik jedete – máte mezi nima prostě intenzivní pocit, že po vás buď jsou, nebo vás smetou, pokud jen trochu zaváháte. Proto se vůbec nedivim, že je takovej masakr motorkářů. Ale se vzrůstající vzdáleností od Prahy frekvence provozu řídla a já to nakonec dotáh až do konce – teda ke sjezdu na kruhák u Odřeps. A na konec jedna veselá historka – když jsem přejížděl kolem pumpy OMV na cca 40 km, kde je i Mekáč, zavanula ke mně na dálnici až do helmy vůně smažených hamburgrů. Nekecám! :-) Fotky z několika vyjížděk pohromadě zde. Fotky z cesty po dálnici zde.