Co se ještě semlelo v hospodě: 300 aneb jak jsem dělal u piva chytrýho:-)

Přiznám se: jsem zastydlý fanoušek komiksových příběhů. :-) Za to můžou Rychlé šípy, Příběhy Malého boha a Superman s Batmanem – to je jasná věc :-) A protože mám rád i Franka Millera a jeho Sin City – i film je super (mimochodem ženské postavy filmu - hlavně Rosario Dawson - jsou předobrazem hrdinky v písni Colours of War), pořád chci jít do kina na novinku z jeho pera film 300. Nikdo ale se mnou nechce jít, že to je film pro úchyly...:-) No každý to má jinak, já bych asi zase nešel na výstavu Bodies (nezajímaly mě nikdy ani kostnice nebo mumie). Nezlomil jsem ani kluky ve středu - seděli jsme za rohem od Palace a Village Cinemas Smíchov. Sám do kina moc nechodím. To mě nebaví. Holt budu muset asi počkat na DVDéčko.V souvislosti s filmem 300 jsem se z čistého zájmu podíval na historické reálie a tak jsem mohl alespoň honit vodu a dělat chytrýho :-) Zde několik historických faktů: dle Wikipedia.de sice hrdinná smrt krále Leonidase a jeho vojáků dala posléze základ věhlasu Sparty a byla používána jako předobraz pravého hrdinství a splnění povinnosti. Historikové ale objevili v dobových materiálech a svědectvích, vydaných bezprostředně po porážce u Thermopylské soutěsky, kritické zmínky. Podle legendy bylo perské vojsko převedeno soutěskou zrádným Řekem Ephialtem, ale dle svědectví Leonidasových současníků se jednalo o královu taktickou chybu, neboť toto kritické místo nechal hlídat pouze slabým kontingentem (100) vojáků. Následná bitva s tragickým koncem byla tedy nezbytným altruismem, aby měly ostatní helénské síly se stáhnout a posléze se zformovat k dalším bitvám, kdy perskou armádu nakonec porazily - v námořní bitvě u Salamíny a pozemní bitvě u Platají. Pokud by to Leonidas neudělal, Peršané by zlikvidovali úplně celou tehdejší helénskou armádu - a to by byl konec, šmytec, utrum.  Mýtus 300. Ve spartské armádě sloužili bohatí muži jako tzv. hoplité (těžkooděnci - podobně jako ve středověku rytíři v brnění na koních). Výstroj a výzbroj byla velice nákladná a nemohl si ji každý dovolit. Na jednoho hoplitu však obyčejně připadalo 5 lehkooděnců (gymnetů). Je tedy předpoklad, že 300 hoplitů bylo doplněno ještě cca tisícovkou lehkooděnců. Zajímavost: za službu v armádě získavali občané privilegia a mohli se pak následně zúčastňovat řízení státu (btw. vzpomínáte si na podmínky a výhody občanství ve filmu Starship Troopers/Hvězdná pěchota? :-) Mýtus 2miliónové perské armády. Herodotovi musela statisícová armáda připadat jako „miliony“. Jeho údaje nejsou nijak podloženy. Dle současných střízlivých odhadů byl skutečný počet perských vojáků a jejich spojenců v rozmezí 20 až 50, resp. 100 tisíc. I tak slušná přesila proti 300 resp. 1500 Sparťanů. Celý helénský svaz měl  tehdy dohromady asi jen 4000 vojáků. Thermopyly ve službách propagandy. Írán se na americké filmaře zlobil, že tím uráží jejich přímé předky, ale viděl bych to trošku jinak. Například když Němci za druhé světové války bojovali o Stalingrad používala nacistická propaganda thermopylský příměr. V současnosti je podle mě velice pravděpodobné, že se předobraz hrdinnského byť beznadějného boje hodil na podporu klesající podpory americké veřejnosti k podobně beznadějné válce v Iráku (že tam tak úplně nevyhráli a že stejně budou muset odejít s nepořízenou jako z Vietnamu, je už víc než pravděpodobné). Se sebevrahy se bojovat nedá. To není boj - oni chtějí umřít,  vojáci ne. Film ve stylizovaném bizarním komiksovém balení navíc přináší atraktivní message pro danou cílovku - budoucí mladé vojáky. Z toho důvodu je pravděpodobné, že látka dostala v Hollywoodu zelenou. Zdroj mých hospodských vědomostí: http://de.wikipedia.org/wiki/Thermopylen  Naše Wikipedia má sice také zpracované řecko-perské války, ale ne tak do detailu.