Motocyklový deník. Kapitola 26. Hořice - 300 zatáček Gustava Havla.

  Městsko-přírodní okruh v Hořicích je legendou i pro mě, ale já – ostuda – tam ještě nikdy nebyl :-) A to bylo jednoznačně potřeba napravit! Moje superpevný předsevzetí, že se tam letos na 300 zatáček dostanu zviklalo sobotní mokrý počasí. Kámoš fotograf Luboš tam byl (nevim teda, jestli autem nebo na mašině), já ale nechtěl čistit motorku, tak jsem polehával na chalupě. Naštěstí předpověď počasí vyšla i na neděli a bylo opravdu nádherně. Abych to všechno stihnul vstával jsem v 8 hodin – což je u mě na neděli skutečně brzo. Po přípravě a důkladný snídani jsem vyrazil – mám to ostatně kousek. Vybral jsem si trasu přes Nový Bydžov. Cestou mě míjeli davy motorkářů – vesměs na silnicích. Na náměstí v Bydžově jsem si udělal pauzu a pár motorek jsem si vyfotil (viz galerie).V Hořicích jsem pak byl za chvíli a protože to tam neznám,tak jsem naletěl prvnímu policajtovi, který mě na můj dotaz, kamže to mám jet, poslal na náměstí, že prý tam dobře zaparkuju. V tom měl sice pravdu, ale já se už nezeptal, jak daleko je to od náměstí k trati :-) A dobře mi tak – kdo to tam zná, ví, jakou jsem si pak musel udělat zdravotní vycházku :-) Z náměstí jsem tedy vyrazil do kopce směrem kde jsem tušil, že budou jezdit motorky. Když jsem dorazil k místnímu kulturáku Koruna, začali hlásit můj první závod -  Klasik do 175 a Sportproduction 125 ccm. U Koruny jsem udělal první fotky, dal si točenou Kofolu a Startku bez filtru a po závodě jsem vyrazil výš. Byla to fakt pořádná tůra! Cestou jsem potkal nějaký chopperáky z Mladý Boleslavi, co přijeli na Introši – ti byli vesměs v kůži, takže si zadělávali na slušnýho vlka. Já se od nich oddělil na kopci u vysílací věže a pokračoval jsem lesem směrem k depu a ke startu. Prošel jsem si depo, nafotil krásný veterány, ale to už startoval de facto hlavní závod - Volná třída do 600 ccm. Ten jsem nafotil před cílovou rovinkou a pak kousek ještě z lesa – ale tam jsem neměl moc štěstí na chytání motorek. Oni ty 6kila jedou fakt dost rychle. Taky jsem zakop o nějakej bludnej pařez a jen tak tak, že jsem se nevyválel. Cestou zpátky jsem se zastavil ještě u výlezu z lesa a poslední zastávku jsem měl při závodu veteránský třídy Klasik do a nad 350 ccm. Jsem asi beznadějnej retrař, ale tyhle stroje i jejich zvuk mě skutečně chytali za srdce. Jo, je to marný :-) Tohle mám rád. Fotky najdete tady. Ofiko stránky hořického okruhu tady.   A veselá historka na závěr aneb Co se mi málem "podařilo". Když jsem odjížděl z hořického náměstí odbočuje po cca 200 metrech hlavní tah na Jičín, respektive Hradec - je to pravoúhlá zatáčka, která kříží příjezdovou silnici z náměstí. Proti mě zrovna přijížděla skvadra motorkářů, kteří jeli na závody - sjeli na vedlejší - čili rovně. A já si prohlížel jejich nablejskaný stroje. Jenže ze nima jelo auto a to se drželo na hlavní. Ještěže čenda dal pro jistotu blinkr. Nejel jsem nijak zostra - maximálně čtyřicítkou, ale jak jsem v panice hrábnul na brzdu, rozvlnilo se mi přední kolo a div jsem tam přede všema nehodil začátečnickou tlamu (procesí odjíždějících motorek se táhlo i za mnou) :-)  "Shit happens", jak by řekl Forrest Gump.