Motocyklový deník. Kapitola 30. Iron Bikers – 12. Motosraz Chlumec nad Cidlinou aneb Celej víkend v sedle!

O tomto víkendu se konal (teprve) druhý ročník motosrazu Iron bikers v Chlumci nad Cidlinou. Chlumec je moje téměř hlavní motorkářský centrum, protože tam je HQ a prodejna Bikers Crown – ten je mimochodem hlavním partnerem akce. Je však potřeba vrátit se do historie, protože druhý ročník motosrazu je de facto navázáním na mnohaletou tradici chlumeckého kultovního motosrazu Nářez brouků na palouku. V jistým slova smyslu můžeme hledat paralelu mezi 2Wings a Tichou dohodou. Prostě zavedená akce pod novým jménem.  Protože jsem lokální patriot a Chlumec je za rohem od Slovče je to pro mě nejbližší lokální sraz hned po Sekeřicích a Kněžicích (můj oblíbený Prasek je až za Bydžovem – to je podstatně dál, letos jsem se ho ale z důvodů velmi špatnýho počasí nezúčastnil - bohužel). Proto byla účast na letošním srazu v Chlumci jasnou volbou. První ročník staronového motosrazu loni chlapíkům propršel, ale i tak se ho zúčastnilo 1200 lidí. Letošní počasí se ovšem kapitálně vyvedlo a návštěvnost dosáhla loňského počtu již v pátek večer. Na sraz jsem se akreditoval za ČMN. Domluvil jsem se s Petrem Pourem, že pokud by nebylo místo v novinách (je teď samozřejmě přetlak akcí), že se to dá aspoň na web. Maník, co má srazy v ČMN na starost jel navíc ke konkurenci do Nikolčic na Motonálet.  V pátek jsem zajel na informační návštěvu srazu. Seznámil jsme se s pořadatelem Čahounem a akreditoval sebe a fotografa Luboše. V sobotu jsem měl trochu těžší ráno – večer předtím slavil soused Luba třetí narozeniny synátora Kamila, tak se trochu popil. Až ve tři čtvrtě na 10 jsem se vyhrabal z pelechu a dával se do kupy kafem. Pak jsem vypigloval Maraudera a ve čtvrt na 12 jsem vyrazil do Chlumce abych stihnul "spanilou jízdu" – ta byla avizovaná od 12 hodin. A měl jsem ha hrbu i fotografování - fotograf Luboš totiž mohl až odpoledne od 4.  Vyjížďka se fakt podařila! Na Poděbrady vyrazilo 1500 strojů. Všude kolem cesty byli čumilové a zdravili nás. V Bydžově jsem si dokonce vyfotil svatbu (mrkněte do galerie). Jízdní řada byla několik kilometrů dlouhá – to uvidíte na některých fotkách v galerii. A to se jelo ve dvojřadu. Dle informace od pořadatele Čahouna měla celkem 5 kilometrů! Pokud bychom tedy všechny zúčastněný mašiny postavily do řady, dalo by to řadu dlouhou celkem deset kiláků! Trasa byla naplánovaná přes Nepolisy – Nový Bydžov – Městec Králové – Vlkov pod Oškobrhem – kruhák a Poděbrady. Tam se motorky srotily na kolonádě, což vzbudilo správnej ohlas a zájem lázeňských hostů. Protože jsem se snažil fotit spanilou jízdu neustále jsem zastavoval a propadal se tak pořád blíž konci až jsem skončil na chvostu. Zadní pozice měla jednu výhodu – okouknul jsem sexy siluety a zadečky bikerek :-) Po návratu do Chlumce pokračoval sraz volným programem – především občerstvováním a ochlazováním. Pořadatelé naštěstí postavili velký stan, kde nepražilo slunce, tak tam skoro všichni seděli a občerstvovali se Géčkem. Na pódiu hrála kapela Řemen. Mezitím dorazil fotograf Luboš, tak jsem měl o starost míň, ale stejně jsem si nafotil stanový městečko a motorky do blogu. Asi největší raritou byly tři Hondy CX 500 –a navíc ještě kapotovaná CX 500 Turbo. Ale lepší než to tady číst bude, když se mrknete do fotogalerie, kde jsou i moje popisky. Po 16 hodině pak začaly klasický disciplíny jak přetlačování, hod motorem, páka, hrály další kapely atd. Večer jsem tam nebyl – musel jsem dělat family mana. Přišel jsem tedy bohužel o inzerovanou (a dle slov pořadatele skvělou večerní hell show). S Lubošem jsme se cestou ještě stavili v zrekonstruovaném Bikers Crownu. Fotky z upravený (teď již třípatrový) prodejny najdete tady. Sraz v Chlumci se letos skutečně podařil a to nejen díky skvělýmu počasí, ale i zkušenostem pořadatelů a hojný účasti. Tak za rok zase! Informace o Iron bikers najdete na jejich stránkách. Přesný program srazu je tady a jejich fotky budou v galerii (odkaz přidám až to tam bude). Taky si prý točili videozáznam. Moje fotky ze srazu jsou tady. V neděli jsem si ještě jednou zajel do Chlumce, ale ve čtvrt na 4 už bylo všechno sbalený a uklízelo se. Zajel jsem si tedy do Kolína za Zdeňkem Hejdukem, se kterým jsme se domlouvali na kafe už asi 14 dní. Cestou tam jsem se bál, že se spálím na rukou od slunce (jel jsem v triku a vestě a otevřený helmě s brýlema), ale pak se obloha v souladu s předpovědí meteorologů zakabonila a nakonec jsem byl rád, že jsem jen tak tak ujel bouřce a spadlo na mě jen pár kapek. Každopádně jsem strávil víkend v sedle a to opravdu stálo za to!