Jak a proč jsme natáčeli rok novou desku.

Jen pro informaci o tom, jak a proč vznikala nová deska „Songs from Another Pocket“ od března 2009 do března 2010. Neměl jsem v úmyslu, aby se to táhlo takhle dlouho, ale souhrn několika různých faktorů tomu napomohl. Hlavně ovšem nedostatek času. Materiál jsem měl z velké většiny složený už na přelomu roku 2008/2009 a studio jsme si zabookovali na březen. Naše "turistický" fotky ze studia jsou tady a ofiko od Karla Šustera tady. Natočení základů trvalo jen 4 dny, potom ještě dva nebo tři dny jsem vrstvil playbacky kytar a zpěvy. Největší strach jsem měl ze dvou skladeb:  „Offerings to the God of Speed“ a „The Reason“. Obě totiž zase zmizely na zničeným harddisku a já už neměl jednotlivý stopy, jen finální demáče v MP3. Na „Offerings“ jsem kladl veliký důraz, protože to měla být (a je!) "vlajková" píseň alba. Naštěstí se opravdu povedla. Dokonce jsem měl i původně úmysl podle ní celý album pojmenovat. Proto se taky na singlu nejdřív záměrně schovala pod „No b-side“, aby se album nejmenovalo stejně jako singl. A taky se na ni chystáme v dohledný době natočit druhej klip. Po natočení základů se s přestávkami míchalo až vznikl sound na singl "No b-side". Další dokončování a míchání pak pokračovalo v průběhu roku až do začátku září, kdy se vymíchalo EP "The Ghoist Train" a video edit skladby k prvnímu klipu.
Nahrávání a celá práce kapely v roce 2009 byla nepochopitelně  hektická. Přestože jsme měli de facto jen pár vystoupení a natáčení alba a klipu The Ghost Train, jakoby na nic nebyl čas. Všechno bylo v děsným presu. Nějak jsme nic nestíhali. Nahrávání pak ale přineslo příjemný posílení zvuku alba v podobě hostujícího klavíristy Andyho Čermáka ze Sunflower Caravan (na první desce točil piána Miki). Tuhle „éELPéovskou“ partu mám rád a líbí se mi. Andy je šikula a piáno nám natočil skvostně (fotky z natáčení s  Andym zde). Před vydáním EPíčka „The Ghost Train“ jsme se pak sešli ve studiu s Honzou Ponocným (Circus Ponorka - fotky zde) a vystřihli do již natočených základů playbackové kytary. Honza slide a sólo v pravým kanále, já akustika a sólo vlevo. S Honzou jsme pak vystoupili i na „Blues Alive“ v listopadu v Šumperku. Nakonec jsem pozval i violoncellistku Alžbětu Bártovou, bohužel jsem si zapomněl vzít ten den foťák, takže fotodokumentace jak natáčela morphinovský cover „Have a lucky Day“ mi tady chybí. Cello přidalo do toho coveru intelektuální ušlechtilost. CD/EP „The Ghost Train“ vznikl z nutnosti -  vlastně jako „záplata“ - kvůli domluvenýmu termínu křtu CD v klubu Vagon v červnu. Ovšem díky tomuto zpoždění vděčíme za jeho existenci – včetně „boys don´t cryové“  stínové fotky, která vznikla při natáčení klipu. Posledním zádrhelem, který dokončení desky zdržoval nejvíc, byl  text na „Fists and Muscles“. Název i téma písně bylo, ale já to pořád ne a ne dokončit.  Chyběl tomu „nápad“ – ten mi docvakl až před dvěma měsíci – byl to ten polorapovej refrén „beat you like a dog“. Ale dle mýho názoru se čekání  na tyhle  4 slova vyplatilo. Hlavně proto, že se tam tenhle otvírací song vůbec dostal. Jinak jsem měl v záloze „nouzový“ řešení – udělat z písně otevírací instrumentálku cca na 1 a půl minuty. Ale povedlo se a je tam celá! To je výhoda, když si sami určujete co a jak a kdy a máte ten luxus, že si můžete počkat až vám zbytek dílka vypadne z hlavy. Ve výsledku nakonec desce rozložení do tří období pomohlo. Materiál se usadil a obaly singlu a EPíčka daly základ pro finální obal digipacku. Ty fotky budíků uvnitř (tachák z kejvačky a panelky) jsou ze dvou artefaktů, který jsem si koupil na ozdobu přes motoinzerci. Hodily se nakonec  i na tohle  - prostě dobrá investice :-)