NEW: Hopsafest VIDEO!!!

Video live verze Face Next Door (Little Motherf****r) z letošního Hopsafestu na MySpace.

Hopsafest 2008 aneb Motocyklový deník. Kapitola 8. (NEW VIDEO!!!)

V pátek jsem hráli na 10. ročníku festivalu s kuriózním, nicméně díky místu konání logickým, názvem Hopsa Hejsa do Brandejsa – nebo taky zkráceně Hopsafest - a kde asi jinde, nežli v Brandejse? :-) Jde spíš o jakousi veselici, městské slavnosti s bohatým programem a zábavou pro rodiny s dětmi (kolotoče, divadla, kapely). Měli jsme hrát v podvečer a tak jsme vyrazili ve 3 hodiny z Prahy. Protože měl Sherry s Darrylama festival otevírat, zavolali jsme mu, jaká  je situace a jak to tam vypadá. Sherry nás ale varoval, ať nejezdíme po dálnici, protože je na ní šílená zácpa a že už hodinu jedou krokem. Dobrá informace nad zlato, tak jsme to s Wendym a Karlem Šusterem vzali po starý poděbradský a u Šestajovic jsme to švihli doleva na Brandýs. Jenže u Brandýsa už byla kolona taky. Důvodem je rozkopaný centrum Brandýsa a víkendový exodus pražáků na chalupy. Protože ale naštěstí znám zkratku přes Hrušov kolem hrušovského rybníka, kam jsem jednou omylem zabloudil, přeskočili jsme dobrý kilometr kolony a napojili se těsně před šraňkama na hlavní ulici vedoucí na náměstí. V koloně jsme jeli taky krokem, takže dokonce Wendy na náměstí vyskočil a koupil nám v cukrárně točenou zmrzlinu na osvěžení :-) Bylo nádherně – ve zprávách večer hlásili, že to byl první letní den a dokonce padl v Klementinu teplotní rekord. Jízdy v koloně byla proto upocený očistec (na klimošku totiž kašlu – akorát bych nastyd a nemohl zpívat – to už znám, to se radši trochu zapotim, to hlasivkám neškodí :-). Do areálu Houšťka, kde se akce konala, jsme dorazili na pátou. Darrylové teprve začali hrát, protože dorazili z té zácpy na dálnici jen chvíli před náma. V backstage jsme potkali naši spolupracovnici manažerku Evičku - Evelínu vulgo morousenku, která tam měla asi 4 kapely. Perlička: Hopsafest se prý konal pod záštitou poslance Petra Tluchoře. Byla sranda, že když přišel do backstage v tričku a džínách, tak jsem na něj koukal a pořád jsem si ho nemoh zařadit, z který kapely ten povědomej člověk je :-) Nastoupili jsme na pódium s hodinovým skluzem a teď nás budu chvilku chválit. Hlavně kluky. Nelze jinak. Tvrdá práce  a zkoušení přineslo výsledky. Vzhledem k veřejnému charakteru akce byl zrekonstruovaný amfiteátr letního kina obsazen jen zčásti hudbouchtivými youngstery, ale jak jsme se do toho opřeli, začali lidi přicházet. Pařili jsme jako o život a po třetí písničce (The Rainmaker) nám začali lidi tleskat. Set jsem museli zkrátit pouze o jednu věc a to jak z časových, tak z technických důvodů – zlobila mně vysílačka (byl to špatně doražený přepínač – škoda). Zakončili jsme opileckou vyřvávačkou Out of my Head – a bylo to! Dokonce prý se někdo ptal, co prej to bylo za anglickou kapelu? :-) Po nás šla hrát Garáž, tak jsem trochu pokecal s Tonym. Tony nám pochválil vystoupení a to bylo fakt moc milý :-) Díky, Tondo! Taky tady musim strašně strašně moc poděkovat Čmeldovi z Darrylů, že mi zaskočil za kytarovýho technika, protože ani David ani Murphy neměli čas. A bylo to potřeba: samozřejmě jsem v půlce setu přerval háčko na Les Paulu :-) Jinak připravujeme co nejrychleji fotogalerii od Karla Šustera a už na fotkách je vidět, že jsme energií nešetřili (taky jsem měl po vystoupení dost – ale bylo to i tím dusnem). Na MySpace už nějaký fotky jsou v samostaný galerii i v prvním slide. A fakt musím pochválit rytmiku – šlapala, seděla, tlačila – a ještě zpívala! Super! Jediná výtka je k aparátu – nebyl dost silný – škoda. Po vystoupení vládla v kapele opravdová euforka, hodně nám to spravilo náladu za nepříliš podařený start na Jarním Sázavafestu. Jo, už se těšíme na pódium! Hrrr na vás! 19.6. v Roxy – nu pagadítě! Ivan opět natáčel, ale do dokumentu to nejspíš nepoužijeme. Pódium totiž nebylo příliš výtvarné – škoda. Kdyby byla pokročilejší doba a světla, určitě by to ve filmu „hrálo“ víc. Nicméně záznam je a určitě z něj přineseme část na čumendu – to prostě musíte vidět a slyšet – byl to fakt nářez! Druhý den jsem si odpoledne udělal vyjížďku na motorce na místo činu. Potkal jsem se tam s manažerkou Evelínou, Nukleárníma vokurkama a podle mě zajímavou popkapelou Bek Ofis. Skvělá vyjížďka, příjemné odpoledne a pořídil jsem turistické fotky z akce. Pro ilustraci se koukněte sem.

Nové video z natáčení dokumentu

Rozhodně nezahálíme, zkoušíme na nadcházející koncerty na Hopsafestu a na United Islands, připravujeme materiál na nové CD a samozřejmě že pokračujeme s Ivanem Tatíčkem na natáčení dokumentu o kapele. Na tuto neděli dokonce chystáme spektakulární natáčení - více info příští týden v blogu. Aktuálně přináším krátký sestřih z natáčení ve studiu 3bees - The Rainmaker - video zde. A ještě pro připomenutí přikládám i předešlá 2 videa - Gentlemen s Club z Jarního Sázavafestu a Out of My Head ze zkušebny.

Slávia – Jablonec 2:2 aneb Jak jsem se prošel po trávníku v novém Edenu.

V sobotu 17.5. se konalo poslední kolo této ligové sezóny. Kámoš jirkku, nadšený slávista – viz jeho stránky – mi sehnal lístek na hlavní tribunu do nového Edenu a tak, přestože se zápas hrál v sobotu, kdy bývám pravidelně mimo Prahu, jsem na něj jel. Já jsem totiž slávista – fanoušek na baterky :-) - Slávii fandím, ale prostě nemám čas chodit na každý zápas, ale když už čas mám, zajdu na ni rád – i do Sazka Areny na hokej. Původní plán byl spojit fotbal s výletem na motorce, jenže předpověď počasí byla nepříznivá – měly být přeháňky. A taky bohužel byly. Dopoledne to ještě vypadalo, že to risknu, jenže jakmile jsem vytáhl motorku, přihnala se přeháňka, takže jsem ji s klením pod vousy zatlačil zpátky do garáže a klíčky vyměnil za ty od auta. Jak už jsem psal v loňském blogu, jízdy v dešti je sice asi vzrůšo, ale kdo to pak má čistit? Jenže samozřejmě že když jsem vyjel, svítilo sluníčko ostošest a já byl naštvanej. Náladu mi spravila až průtrž mračen, která mě chytla na třicátém kilometru hradecké dálnice. V Praze jsem zaparkoval v ulici Na Míčánkách, což je strategicky výhodné místo – cca 400m nad Edenem. Nechtěl jsem riskovat, že budu čtvrt hodiny kroužit někde kolem stadionu a hledat místo na parkování, ani jsem nechtěl absolvovat zácpu při hromadném výjezdu z podzemního parkoviště sousedícího Tesca. Ulici Na Míčánkách znám ze svého minulého rockerského života, kdy jsem tam byl jednou nad ránem eskortován policií a v poutech k nedobrovolnému odběru krve za účelem zjištění obsahu alkoholu (měl jsem prý 3,2 promile - jojo, to byly časy! :-). Eden je opravdu pěknej novej stadion. Sice spíš strohá funkcionalistická stavba, ale voní novotou. Navíc pohled, který se vám naskytne při příchodu k němu z hlavní křižovatky je skutečně impozantní – naproti Tescu se tyčí nádherné průčelí tohoto moderního kolosea. Před ním a kolem panovala slavnostní nálada, všude se rojili červenobílí fanoušci a já šel pomalu dolů z kopce s cigárem v ruce taky na tu slávu. Čekal jsem šacovačku a bezpečnostní rám jako v Sazka Aréně a pluky policie před stadionem, ale nic z toho se nekonalo. Viděl jsem jen dva příslušníky jízdní policie a poměrně hodně dopravních strážníků, kteří po skončení zápasu opravdu dobře hlídali dopravu a fanoušky, aby někdo po pár pivech nespadl pod auto. Atmosféra uvnitř byla slavnostní, ochozy plné červenobílých a dle údajů z hlášení se zúčastnilo přes dvacet a půl tisíce platících diváků. Náladu ze zápasu naštěstí ani nezhatil rosničkami avizovaný déšť. Na začátku druhého poločasu sice chvíli pršelo, ale střecha je koncipovaná tak, že zmokly jen asi první tři řady (já seděl naštěstí v pátý :-) Zápas samotný bohužel neprobíhal nejlíp. Nebyl to pěkný fotbal, byť padly celkem čtyři góly a skončil pro Slávii úspěšně – byť remízou – protože ta Slávii stačila na zisk letošního poháru ligy. Skoro jsem měl chuť podezírat, že byla plichta domluvená :-) Slávisté, kteří měli tak 80% držení míče, se trápili dlouhými rozehrávkami v obranném pásmu, komplikovali kombinace ve středním poli, zahazovali až někdy jasné míče a když už někdo dal gól, došlo v zápětí k vyrovnání. Jakoby ani Slávie, která měla jasnou převahu na hřišti, nechtěla vyhrát. Možná že prostě jen šetřili síly a hráli už na jistotu. Každopádně tak jako tak uhraná remíza stačila na zisk poháru. Závěrečný ceremoniál si všichni vychutnali. Dlouhá děkovačka hráčů kolem tribun a předávání medailí ještě proběhlo „ve vší slušnosti“, ale když se objevil pohár, vrhli se všichni fanoušci - nejdřív ti z kotle - nadšeně na hrací plochu ke střídačkám a obklopili své fotbalové hvězdy. Děkovali jim a fotili se  s nimi. Taky jsem neodolal a sešel na hrací plochu a prošel se po novém edenském trávníku. Vedle mě jeden fanda klečel a líbal ho :-) Fotografie jsem sám nepořizoval, protože mám kámoše specialistu – jirkku. Fotky z Edenu od něj plus vše o Slávii vůbec (včetně hokeje, zájezdů do zahraničí atd. – a navíc fotky z festivalů a koncertů) najdete zde.

Motocyklový deník. Kapitola 7. Kněžický Motoodpich

V sobotu se konal motosraz ve vedlejších Kněžicích, tak jsem vyrazili. Překvapivě poměr silničních motorek vůči chopperům byl asi tak 90% ku 10%. Holt jiný kraj, jiný mrav. Nicméně sraz se povedl - počasí bylo na jedničku (díky, tam nahoře!) a vyjížďku se organizátorům vydařilo dobře naplánovat. Jelo se nejprve na letiště, kde byl program s kaskadérem a pak přes Kopidlno zpátky. Vyjížďku vedla tříkolka (viz fotky). Veselá historka z natáčení  - kámošovi chcípla mašina a já na něj chvilku čekal, čili nám úvodní část vyjížďky ujela, zatímco kámoš startoval mašinu. Když se mu to konečně podařilo, namotaly se k nám nějaký dvě mládežnice, že chtějí svézt, jenže neměly helmu a my to samozřejmě odmítli. Pak jsme vyrazili směrem na to letiště, kde měl být inzerovaný program s kaskadérem. Na místo jsme dorazili, ale... nikde nikdo. Asi se courali nějakou oklikou. Teprve po chvíli přifrčelo malý auto a v něm ty dvě holky, co chtěly svézt, přivezla je jejich teta a jedna z nich vítězoslavně mávala dětskou hlemou, která jí ovšem byla...světe div se :-) Tak kámoš s trochou mojí pomoci vyfasoval spolujezdkyni :-) Mě se do toho nechtělo, po loňským pádu ještě pořád jezdim "moc opatrně". Jen se to nesmí donýst jeho manželce - kompromitující fotku jsem radši nepořídil. Jeden nikdy neví :-) Protože ale pořád nikdo další nejel, usoudili jsme, že jsme na špatným letišti a vyrazili na to druhý - v Pátku u Poděbrad. Trefa, ale když jsme tam s půlhodinovým zpožděním dorazili, kaskadéři právě skončili a my akorát chytli odjezd na druhou půlku vyjížďky. Jelo se směrem na Jičín až do Kopidlna a pak zpátky do Kněžic. Večerního programu jsem se již nezúčastnil, měl jsem víkendovou práci.