Motocyklový deník. Kapitola 36. Motobikes Bylany aneb stříkačka s boxerem!

Pracovní povinnosti mě tento víkend zavály do obce Bylany u Chrudimi. Předával se zde sponzorský dar od naší firmy – příspěvek na fungl novou hasičskou stříkačku FOX III. A proč se tato událost dostala i sem, do mýho motocyklovýho deníku? Hned ze 2 důvodů. Hasiči totiž nechali svůj nový poklad před slavnostním předáním uložený v nové místní prodejně Motobikes, protože tam mají alarm, což hasiči ve své zbrojnici zatím nemají a vzhledem k celkové ceně  přístroje není divu, že ji chtěli mít zajištěnou. A druhým důvodem je fakt, že stříkačka firmy Rosenbauer FOX III využívá motor boxer origo BMW – 12kilo!!! s pěkným laděným výfukem – to jsem opravdu nečekal! Fotky z mýho výletu do Bylan, z nové prodejny Motobikes a hlavně agregát stříkačky najdete tady. Web Motobikes je tady a hasiči obce Bylany tady. A víc informací o stříkačce tady. Takže řečeno hrabalovskými slovy (povídka "Chcete vidět Zlatou Prahu?") „…ať vám ta vaše stříkačka funguje!“ :-)

Pátek 13. aneb 2Wings na Blues Alive 2009

Tak jsme se v pátek zúčastnili specializovaný přehlídky bluesový hudby v Šumperku Blues Alive. Nabídka vznikla díky CD 3bees Sessions. Vlastně nás tam pozval Ondřej Bezr po poslechu tohohle CD - a patří mu za to velikej dík! Součástí vystoupení byli i speciální hosti -  Honza Ponocný (Circus Ponorka Ponorka) – kytara a Ondřej Konrád – harmonika. A samozřejmě Blanka! Vzhledem k časovýmu rozvrhu a nabitýmu programu večera jsme dostali jednotnou „frekvenci“ – pouze 40 minut. Museli jsme tedy přizpůsobit program, čili omezit se pouze na to „nej-„ (nejnutnější, nejlepší nebo nejzajímavější – jak chcete). Jinými slovy jsme se proměnili v „doprovodnou skupinu“ a nechali jsme v seznamu skladeb pouze ty s hostama. Na vlastní prezentaci prostě nezbyl čas. Finální setlist: 1) Offerings to the God of Speed, 2) Face Next Door, 3) Information Overdose (s O. Konrádem a H. Ponocným), 4) Sign of Fire – z EP „The Ghost Train“ (s H. Ponocným), potom jsme v druhý půlce zahráli s Blankou pár dohodovských věcí - 5) Come 2gether, 6) Čas všechno zahojí a poslední 7) Gloria (s Blankou a O. Konrádem). Než dáme naše fotky od Karla Šustera na web můžete se mrknout a oficiální fotky V. Turka a I. Prokopa na stránky Blues Alive sem. Navíc se můžete podívat jak jsme teda hráli na videa Face Next Door a Information Overdose. Veselých historek z natáčení bylo dost - dobrodružná cesta tam a pak zase zpátky, noční trip O. Konráda, jamování - všeobecně, text-mex  restaurace Red Rat, kde jsme byli na večeři -  já měl chilský salát s jalapeňos (větší zábavu jsem si samozřejmě užil druhej den na hajzlu :-), Marcel Flemr a jeho zkoušející kapela ve společný šatně, návrat domů a názvosloví "adamky, maluch a penáč". Jenže teď už jsem kaput, takže pokud se k tomu dostanu, tak to dopíšu někdy příště. A pokud ne, tak kdo tam u toho nebyl má prostě smůlu :-) Pro dnešek howgh.

Motocyklový deník. Kapitola 35. Já a můj Marauder aneb Šustr na mašině.

Tak už to můžeme tak maximálně obrečet, ale letošní motorkářská sezóna je fuč a nezbývá než zazimovat mašinu. Pokud ovšem někdo není na ledovou plochou dráhu nebo motoskijoring :-) Ještěže jsme s Martinem stihli zakončit na kněžické Motokládě a na motokrosu v Chlebích! A tak na závěr alespoň s nostalgickou slzou v oku doplňuju fotogalerii s mým Marauderem a s mojí maličkostí v sedle - a to díky fotografiím, co mi poslal kámoš Martin a fotkám, který nafotil v létě Luboš Servus. Já totiž zpravidla jsem za elcédéčkem svýho foťáku, čímž pádem nejsem v záběru svých fotografií. Zmíněný fotky najdete tady.

Motocyklový deník. Kapitola 34. Motokláda Kněžice a motokros Chleby.

  První říjnový víkend  si počasí ještě pořád udrželo baboletní náladu. Dle informace od Martina se v sobotu pořádala tradiční kněžická vyjížďka na závěr sezóny. Název akce prý je Motokláda. Srazili jsme se tedy na 14 hodinu před barem v Kněžicích, kde čekalo relativně málo strojů (oproti kněžickému Motoodpichu – púvodnímu srazu na začátku sezóny) Z tohoto důvodu se pořadatelé dokonce na místě domluvili a rozhodli se vynechat  předváděcí okružní jízdu. Na sraz dorazil i jeden minibike, jeden dirtbike (nebo to bylo dětský motard?), několik malorážek (choppery Chunlan a Daelim) a krásně udržovaná Jawka pérák. Viz fotogalerie. Vyjížďka byla naplánovaná do Chleb, kde se konal motokros. Počasí nám přálo. Nechali jsme silničáře jet napřed svým tempem a Martin držel basu, takže jel pomalu přede mnou – průměr 80 km. V Chlebích jsme zaparkovali na konec řady za ostatní a šli na birrel a na kafe. Dorazil sem i motocyklový nestor Václav Vlášek se svojí Hondou CBR 1000. Pan Vlášek je největší a služebně i celkově nejstarší motorkář ze Slovče (viz fotka jeho a jeho motorky ve fotogalerii). Motokrosová dráha v Chlebích má výhodu bezprostředního dotyku se závodníky – stroje jezdí doslova pár metrů od vás, můžete se bez problémů projít depem a prohlédnout si stroje zblízka. Protože bylo sucho, závodníci za sebou, kolem sebe zvedali oblaka prachu, což bylo na pohled sice efektní, dýchat bych to ale nechtěl. Fotky z motokrosu najdete tady. A jedna špatná zpráva na závěr: co se mi letos zase povedlo prošvihnout byla Zlatá přilba - můj kultovní závod na oválu v Pardubicích. Prostě jsem nějak pozapomněl termín a zjistil jsem to až od Martina při rozhovoru na motokrosu v Chlebích. V neděli jsem měl už jinej program - navíc byl drsnej vítr, takže na výletu na mašine do Pardubic by to stejně nebylo. Tak snad zase za rok a třeba se v zimě podaří zase nějaká ledová plochá dráha! Hlavně jsem ale zvědav, jestli byla motokláda Kněžice a motokros v Chlebích skutečně poslední vyjížďkou nebo jestli se mi ještě podaří do zimy alespoň jednou vytáhnout Maraudera z garáže.

Motocyklový deník. Kapitola 33. Motoveteránmuzeum U Horáků, Bříšťany.

   Minulý víkend mě kámoš Martin vylákal k návštěvě soukromého muzea motoveteránů v Bříšťanech u Hořic. Martinovo Varadero už zase konečně šlape jako hodinky a tak jsme po obědě vyrazili směrem Hořice, Milovice a Bříšťany. Bylo nádherně. Cestou jsme potkávali desítky milovníků jedné stopy – těch samošlapacích i motobikerů všech různých kubatur. Poprvé od prázdnin mě nelezlo na nervy moje motooblečení, protože o tomhle víkendu jsem se poprvé nepotil ve stoje. Pro ujasnění - od svýho pádu v  serpentýnách pod Mukařovem nejezdím v triku, ale vždycky v bundě. Kokosku si dávám jen na srazy - ale to se asi taky změní a to po "instruktáži" pana Horáka seniora.  Motomuzeum U Horáků je umístěno v sále bývalého hostince, to znamená ideální prostoředí pod střechou s parketovou podlahou. Mají zde přes 70 exponátů – vesměs českých motocyklů a skútrů od Ogara přes staré Jawy 250, 350 OHV a 500 OHC, čízy všech kalibrů, Manety, Tatrany až po původní Betku a východoněmeckého Simsona či MZetu. Vrcholnými kousky sbírky je několik strojů Guzzi – Benelli ze 70. let, kdy pod značkou Benelli montovali do Guzzin řadové několikaválce se separátnímu výfuky. Tak byly k vidění tří a čtyřnásobné výfuky. Snem pana Horáka je raritní šestivýfukový model Benelli 750, který má ovšem dnes cenu kolem milionu. Prý je po světě jen pár kusů. Kustoda nám dělal pan Horák starší, syn prý už měl za dopoledne dost – dorazila skupina 20 bikerů. Jednomu z nich před muzeem upadl plast ze stupačky, který jsme našli u vchodu na zemi. Pan Horák starší nás zásobil „veselými“ historkami z motocyklového života a podrobně nám popsal, kde za jakou zatáčkou, stromem a patníkem se v okolí Bříště kdo zabil. Musím říct, že se mi cestou zpátky nechtělo vůbec přidávat plyn.Po prohlídce sálu bývalé hospody jsme ještě vyšli na zadní dvorek, kde je malá expozice historické zemědělské techniky (mj. slavná sekačka "Melichar"). Pan Horák zde rovněž prodává náhradní díly na veterány případně vykupuje a shání díly na svoje vlastní miláčky. Ale, jak již známo z předchozích kapitol, stokrát lepší než moje psaní jsou fotografie z místa činu  a pokud máte chuť na alespoň virtuální návštěvu muzea U Horáků mrkněte se sem – to jsou jejich oficiální stránky. Moje fotky z návštěvy jsou tady.